Aktuální dění Odkazy Pro nováčky Hraní role Města a území Informace

Atan

-> Charakterník

obrázek postavyDuše, duše je to, co dělá člověka člověkem, je to, co myslí, co vnímá, co cítí. Co by bylo tělo bez duše?
Většina duší je ukotvena pevně na jednom místě - v jednom těle, v jednom čase, v jedné realitě. Některé jsou ale jiné, nijak nevázané, volné. Tyto duše se projevují různě, pohledy do minulosti a budoucnosti, pohledy do alternativních realit, pohled do jiných světů a některé se dokonce mohou s ostatními světy spojit. Tyto duše jsou nejsilnější, ale i nejnebezpečnější. Když neumí svojí moc ovládat, mohou na sebe i na své okolí seslat zkázu a smrt v podobě prapodivných příšer z jiných světů které nevědomky přivolají. Mohou se dostat do jiného světa - i do pro člověka neobyvatelného. Proto se z těchto nejmocnějších duší často stávají mágové, kteří se nejen naučí svojí moc kontrolovat, ale i využívat. Ale co když se taková duše objeví ve světě bez magie, kde se nedokáže naučit svoji moc kontrolovat, ve světě jako je ten náš...

Jako každý den už od rána bloudil ulicemi, všichni ho považovali za podivína. Byl právě touto nejmocnější duší, ačkoli o tom neměl ani ponětí, ale vídával to co jiní ne, slyšíval co jiní ne a už několikrát byl na pokraji smrti. Neměl přátele, neměl práci, jen proplouval životem. Celý den trávil zamyšlenými procházkami po městě nebo svým jediným koníčkem - rybařením. "Kam to čumíš?!" probralo ho ze zamyšlení troubení a křik, téměř ho přejelo auto. Uvědomil si, kolik času už uběhlo a začal se vracet domů. Byt, ve kterém žil byla jen jedna místnost, postel, okno, umyvadlo a skříň, vše co potřeboval. Vytáhl ze skříně prut a odešel na ryby. Nahodil, ještě nikdy nic nechytil a vlastně ani nic chytit nechtěl, při rybaření mohl znovu jen tak zamyšleně zírat do prostoru.

Najednou něco zabralo, poprvé od... od vždy! Vzdyť v tomhle zkaleném potůčku ani žádné ryby být nemohly. Chytnul za prut a škubl, bylo to pro něj něco nového, ryba šla ven téměř sama. To, co vyšlo z vody ale nebyla běžná ryba. Zamrkal a protřel si oči aby se ujistil, ze to co vidi je pravda. Moc přenášet věci z jiných světů opět zapůsobila a před ním byla na prutu opravdu rybka celá ze zlata. Mno rybka, ona to byla pořádná ryba. Rychle ji vyndal háček a čekal, co se bude dít. Ryba měla obličej spíše podobný lidskému než rybímu. Rozhlédla se a vypadaloto že si uvědomuje kam se dostala. "Proč si mě přivolal do takové zkalené vody?" Zamračila se "Já nejsem jen tak ledajaká a tenhle špinavý potok mi vůbec nesvědčí na šupiny." Byl to šok, viděl sice divné věci, ale s žádnou z nich ještě nemluvil. "Přivolal? Jak přivolal, já tě vylovil, nepřivolal" Rybka se zachichotala "Další co nic neví. Že já vždycky narazím na takové." Rybka se chichotala dál "Ale určitě tu máte pohádky o zlaté rybce, že? Každému kdo ji vyloví splní tři přání, a to není jen pohádka, pro tebe je to teď skutečnost."...

Druhý den se vrátil na stejné místo, ve stejnou dobu a se stejným oblečením. Tentokrát už bez prutu, ale ryba se vynořila ze stejného místa. "Tak už si se rozmyslel, říkala jsem ti že tahle voda mi nesvědčí, ještě mi opadají šupinky" Zamračila se "Tak šup, povídej, co by sis přál?" Naposledy se rozhlédl. Cihlové domy s opadanou omítkou, špinavé ulice, zaprášené cesty, znečištěný vzduch… nechtěl tu být, nepatřil sem. Zhluboka se nadechl a pak začal odříkávat své přání: "Nechci být tady, tady na tom místě kde mě každý považuje za blázna, chci být jinde, jinde kde moje" Zarazil se "Ať už to jsou vidiny nebo skutečnost, nikomu vadit nebudou, kde budou podobní lidé, kde to nikomu vadit nebude" Rybka se zamyslela: "Ano to ti můžu splnit" Pokračoval: "Chci tam žít dlouho, protože takové místo, kde tohle lidem nevadí musí být zajímavé" Ryba jakoby pátrala ve vzpomínkách: "Ano i to by šlo" Zhluboka se nadechl a dořekl své přání: "Poslední je že se chci ty vidiny naučit ovládat, chci abych se dokázal naučit řídit kdy přijdou a jestli vůbec přijdou" Rybka uplavala v říčce několik koleček a poté promluvila: "To co po mě žádáš není málo, jsou to tři velmi těžká přání na splnění a bude mě to stát mnoho sil. Ale zvládnu to, pod jednou podmínkou" Zarazil se. Ryba se na něj upřemě zadívala: "Zapomeneš, zapomeneš vše co si prožil, jak se jmenuješ, kým si byl, budeš tam žít nový život. Ale dostaneš vše co si chtěl, lidé tě budou respektovat, budeš mít dlouhý život. A své takzvané vidiny se naučíš ovládat." Rybka se soustředila, na druhé straně potoka se začal zhmotňovat barevný oblouk. Hrál všemi barvami a skrz něj nebylo vidět nic "Rozhodnutí je na tobě, vstoupíš do portálu a dostaneš vše co sis teď přál. Nevstoupíš a tvá přání budou navždy ztracena." S těmito slovy rybka zmizela pod hladinou, i přes zkalenou vodu byla vždy alespoň matně vidět zář jejích šupin. Ale nyní už ne, nyní už byla pryč. Pohlédl na portál, obraz v něm se začal měnit, viděl lesy plné zvěře, vysoké hory a hluboké jeskyně. Ohlédl se na svět za sebou. Bylo to naposledy, co ho viděl - vstoupil do portálu.

Konečně! Všechny přípravy byly u konce, všechen materiál na místě, všechny vědomosti pevně zanesené v paměti. Byla tma, mýtinu uprostřed Lewanského lesa osvětloval úplněk a hvězdy a bělovlasý elf v temně rudé róbě si prohlížel na zemi nakreslený pentagram. Krvavý pentagram, pentagram z jeho vlastní krve a krve démonů, pentagram lehce pulzující magií. Léta se připravoval na tento okamžik, léta studia, plánů a prolité krve. A dnes to konečně mohl uskutečnit, stát se mistrem magie plamene a démonologie. Postavil se do středu pentagramu a natáhl ruku před sebe, země pukla a vytryskl z ní oheň. Planul kolem jeho ruky, obepínal jí a přetvářel se až nabral podobu hole. Poprvé udeřil holí do země a pronesl pár slov. Lewanský hvozd ozářilo světlo, obrovská a neprostupná plamenná bariéra obkroužila mýtinu. Udeřil holí podruhé a pentagram zazářil, aktivoval se, ta trocha magie z něj vyzařující se mnohonásobně znásobila. Odstoupil k okraji a udeřil potřetí, ve středu pentagramu se začal zhmotňovat temně černý ovál. Z jeho útrob se ozývali výkřiky nevinných trhaných na kusy. A elf se usmíval. Namířil svou ohnivou hůl na ovál a začal šeptat slova v jazyce démonů. "Jsem připraven, dokážu to, dnes světu ukážu pravý oheň, oheň démonů který ovládnu!" To byla slova jistoty a arogance, která se mu honila hlavou. Ovál už byl téměř dokončen, krev z pentagramu se začala stahovat do středu a kroužit kolem něj. Kapka po kapce se začali vsakovat do nově otevřeného portálu. Elf vykřiknul, měl to být výkřik vítězství ale rychle se změnit na výkřik zděšení. Exploze která nastala porazila okolní stromy a elfa odhodila s nimi. Přeci jen nebyl připraven, nejspíš by nebyl připraven i kdyby studoval dalších sto let. Vyprchával z něj život, věděl že tohle je konec, jeho konec, smrt. Jeho duše pomalu opouštěla toto tělo, mizela pryč. A pak to pocítil, náhle, život vracející se do jeho těla, život který ale nebyl jeho, byl mu tak cizí. Vycítil svoji šanci, z posledních sil využil své magie a na tento život se napojil. Byla to duše, nová duše obsazující jeho tělo. Byl však příliš zesláblí, nedokázal s ní bojovat, nemohl ji porazit. Jeho jedinou šancí bylo se ukrýt. A tak i udělal, schovaný v malém temném zákoutí svého těla bude čekat, nabere sílu a počká na příležitost. Na okamžik kdy nová duše bude oslabená, kdy nebude moci vzdorovat. Tehdy, tehdy se vrátí!

Propadl do mdlob, všude byla tma. Následoval dlouhý pád a ničím netlumený náraz. První co si uvědomil byla bolest hlavy, nesnesitelná a pulzující bolest hlavy. Druhé, co si uvědomil, byl útočící medvěd. Ležel přímo před ním a medvěd se zuřivě rozeběhl k němu. Reflexivně vykřikl nějaká slova. Pamatoval si je a znal je, ale přitom je nikdy neslyšel. Medvěd se zastavil, stál nehybně, nemohl se hýbat. To co nejspíše dříve bývalo lesem, bylo spálené na popel. Nezaváhal, prodral se popelem a spadlými stromy a zmizel v lese. Bolest hlavy, ta na kterou při útoku medvěda zapomněl, se vrátila a byla nesnesitelná. Cítil ji v samém nitru hlavy. Snažil se vzpomenout co se stalo, ale nepamatoval si nic. Nevěděl kdo je, kde je, jak se sem dostal. Začal bloudit po lesích. Často se zastavoval, když už kvůli bolesti už nemohl dál. V těch chvílích měl čas i přemýšlet a snažil se vzpomínat, nevzpomenul si na nic. Bloudil po lesích ještě několik dní. Z bolesti už blouznil. Viděl a slyšel to co nikdy neexistovalo a hlavně slyšel ten hlas. Hlas co říkal pořád do kola jednu a tu samou větu: "Tye ëa erassë sanya atan!" Temný rozčílený hlas znějící z nitra jeho hlavy. Nerozuměl tomu, i když věděl že by měl rozumět, každopádně si tuto větu zapamatoval.

Třetího dne bolest náhle ustala, jakoby nikdy žádná nebyla. Pořád si ale v duchu opakoval tu větu, především její poslední slovo ? Atan. Něco mu říkalo, že to s ním má něco společného. Čtvrtého dne pak došel do města. Ze začátku nevěděl, že je to město, uviděl jen budovu uprostřed lesa a myslel, že to je jen nějaká samota. Nikdo mu tam neotevíral a tak šel dál po cestě, která od něj vedla. Narazil ještě na plno podobných domů.Les kolem byl mnohem hustější, než kterým bloudil posledních pár dní, ale přesto se mu zdál vůči němu víc přátelský. Šel po té cestě dál ještě dlouho, až na jejím konci si byl naprosto jistý že je ve městě. Několik velkých, sněhobílých budov ze kterých padaly vodopády vody. Kolem se proháněli krásní modří jeřábi a i další zvířata. To místo ho očarovalo a oblíbil si ho. Rozhodl se zde zůstat a tak ho můžete najít jak zde sedí a pracuje. V zamyšlení si mne svoje špičaté uši, nevědomky, jakoby na nich bylo něco zvláštního, jakoby je kdysi nemíval...

návrat na seznam příběhů

Komentáře hodnotících k příběhu
(vyjadřují názor hodnotících, ne názor Andarie)
Zelená = komentář vztahující se k aktuální verzi příběhu
Hnědá = tento komentář může být zastaralý
Vesi - 4

Moc pěknej začátek a konec, ale mezitím chvilema kostrbatý větný konstrukce a části. Zopakuj si čárky, jinde chyby nejsou :P
Heratrix - 5

Zajímavý a neokoukaný způsob, jak se dostat do Andarie, navíc pěkně psaný, a jako bonus se zajímavým potenciálem rozvoje příběhu. Jsem zvědavá, jestli ho využiješ :-)
Podrobný rozpis získaných ohodnocení:
známka 4: 1x
známka 5: 2x

© Copyright 2002-2024 by logo Všechna práva vyhrazena

TOPlist