Aktuální dění Odkazy Pro nováčky Hraní role Města a území Informace

Ed Thatch

-> Charakterník

Nad Al Abbaským ostrovem žhnulo polední slunce, mladý Edward ležel na kupce sena a sledoval připlouvající rybářské lodě. Když se zakoukal daleko do moře začal snít o zemích jenž se nacházejí daleko od Al Abbasu. „Jaké to tam asi je“. Pronesl v duchu, když ho v tom vyrušilo cinkání rybářské bárky. „Synku pojď mi pomoct!“ Ozvalo se z jedné bárky. „Jo, už běžím tati“. Když doběhl k bárce táta na něj hodil protrhané sítě, sem tam nějaká ta škeble zamotaná v síti a sem tam i malá rybka se mrskala v síti. „Uf, to je těžké, co s tím mám dělat?“. „Běž a zanes ty sítě domů, musí se opravit, aby se daly znovu použít“. Edward jen pokýval hlavou protože sítě byli tak těžké měl co dělat aby je odnesl až do posledního baráku od mola.
Ještě téhož večera zakotvila v loděnici loď větší než bylo zvykem. Vesničané se seběhly na mole, aby zjistily kdo to přistál u jejich ostrova. Z lodi začaly vystupovat muži odění ve zvláštních zbrojích poseté zlatem a drahokamy. Malý Edward sledoval schovaný za rodiči muže, kteří vystupovaly z lodi. Jeden z nich se postavil před dav lidí, vytáhl kus pergamenu a začal předčítat. „Občané Al Abbasu, tímto vám dáváme jedinečnou možnost!“. Odmlčel se a letmým pohledem si prohlédl dav lidí „Naše družina žoldáků hledá nové posily do svých řad, budeme zde kotvit po celých pět dní!“. Davem se roznesly tiché šepoty, každý z občanů by rád zbohatl, poznal svět.
Ještě ten večer Ed přemýšlel nad slovy onoho muže. „Hmm, možná, možná by to stálo zato, poznat svět, poznat i něco jiného“. Táta sledoval jeho rozjímání a s přimhouřenýma očima přemýšlel na jeho budoucností. Letmým pohledem Ed zaregistroval stojícího otce ve dveřích. „Tati? Myslíš, no víš.“ „Já vím synku, vidím to na tobě, vidím že chceš poznat svět.“ „Já ti své svolení dám.“ „Nechci, abys byl na tom jako my s mámou, poznej svět.“ Odmlčel se. Ed jen s úsměvem koukal na tátu a spokojeně na něj kýval. „Ale teď už jdi spát“.
Na druhý den Ed mířil přímo k lodi žoldáků. Chvíli před ní stál v úžasu její majestátnosti. „Páni!“ „Musí tam být nejmíň sto, co tisíc lidí!“ „Ne ne, chlapče“ Ozvalo se za jeho zády „Je nás pouhých dvě stě.“ Ed úžasem oněměl. Muž ve zbroji na něj koukal. Ed koukal na něj a nebyl schopen vykoktal ze sebe jediné slovo. „Já, já, chtěl bych já.“ Muž ve zbroji se začal smát. Pochopil o co Edwardovy jde. Ukázal mu směrem na loď a Edward opatrně vykročil směrem lodi. Na lodi stál další muž oblečen ve zbroji, ale byla jiná honosnější. „Kapitáne!“ Vyhrknul muž za Edwardem. Edward poskočil jak se leknul. „Tady ten mladík by se k nám chtěl přidat.“ Kapitán přísným pohledem koukal na Edwarda. „Tvé jméno?“ „Ed, Edw..“ V tom mu skočil kapitán do řeči. „Dobrá Ed, píšu si, tady Dwayne tě zavede do kajut. Ed s ustrašenýma očima koukal směrem k pevnině. „Dnes začíná tvůj výcvik co by žoldáka!“ Ed zakýval a odešel s Dwaynem do podpalubí. „tady je tvoje kajuta zde budeš trávit noci.“ Ed pokýval a začal si vybalovat věci. „Za hodinu se hlas na horní palubě.“ Ed mlčky pokýval…
O rok později…
„Poplách!“ „Poplách!“ Posádka vyběhla na palubu v plné zbroji seřazená do řady a zmateně koukaly po palubě co se děje. Nikde nic. Asi o minutu později vylezl kapitán ze své kajuty. „POZOR, SEŘADIT!“ Posádka jak když bičem mrskne se seřadila do pěti řad. Kapitán před nima procházel a prohlížel si nastoupené mužstvo. „Posádko blížíme se k údajnému úkrytu pirátů, jejich kapitán Silver je prohnaný a mazaný.“ „Naším úkolem bude postarat se o to, aby jejich úkryt byl vypálen a vypleněn.“ Posádka zatřískala zbraněmi o štít na důkaz souhlasu. „Buďte připravení, za hodinu tam budeme, to je ode mě vše.“ Posádka nedočkavě vyhlížela pevninu. Když se za hodinu ozvalo z hlídkového koše: „země na obzorů!“ Posádka se seřadila u člunů. Když dorazily k břehům piráti byli zaskočeni. Strhla se krvavá bitva. Kusy končetin, hlavy lítaly vzduchem. Po několika hodinách bitvy bylo dokonáno. Ed tou dobou už zkušený válečník procházel bojištěm a hledal v úkrytech pirátů poklady. Když vlezl do jedné z chýší všiml si na podstavci zlaté dýky. „Nádhera.“ Pronesl uchopil dýku a schoval si jí v příručním batohu.
Ještě téhož večera se posádka vrátila na loď, aby vyložila poklady které piráti ve spěchu zanechaly na ostrově. Ovšem po kapitánu Silverovy jakoby se slehla zem. „Zakotvíme tady a odpočineme si!“ Pronesl kapitán. „Dobrá práce žoldáci, běžte si odpočinout a vás šest uklidí poklady do podpalubí.“ Jeden z nich byl i Ed. Když nosily poklady do podpalubí uslyšely výstřely z děla. Prásk! Dělová koule proletěla nákladovým prostorem. Na palubě začal zmatek. „Muži ke kanónům!“ „Spusťte plachty!“ „Opětujte palbu!“ Rozdával rozkazy kapitán ve snaze uklidnit ten zmatek. Mezitím v podpalubí se šestice mužů snažila uhasit oheň. „Je to marné, hned ve vedlejší místnosti je střelný prach!“ „Utikejteeeeeee.“ Šestice mužů vyběhla na palubu, kde panoval zmatek. K lodi žoldáků se přiblížila pirátská loď. Piráti se začaly naloďovat na loď a začala pořádná mela. Ed Zahlédl jak z podpalubí začal stoupat dým. „POZOR, CHYTL STŘELNÝ PRACH!“ PRÁSK, loď se roztrhla vejpůl a ti co stály poblíž místa výbuchu vyletěly do povětří jako hardoví panáčci. Edwarda to odmrštilo do moře. Otřesen výbuchem mžoural očima pod hladinou. Tak tak si stihl odepnout vrchní plát zbroje odchodit rukavice a sundat nárameníky. Když se mu zaostřil zrak, plavat směrem k hladině. Všude kolem plavaly trosky lodě a v dály mizela poškozená pirátská loď.
Ed se zachytil plující klády a rozhlížel se kolem sebe v dály viděl malinké světlo, ale znaven a otřesen výbuchem. Zavřel oči a nechal se odnášet proudem. Druhý den ráno Edward ucítil jak do něj něco dloube. S rozmazaným pohledem se podíval směrem odkud ho něco šťouchalo. „Žije, vytáhněte ho.“ Ed znaven opět zavřel oči.
O několik dní později:
Ed se leknutím probral a zmaten se rozhlížel po místnosti. „KDE TO JSEM!“ Zařval. Do dveří vstoupila žena oděná v nahnědlé róbě a s umyvadlem v ruce. „Uklidněte se, jste v Thyrisu.“ Ed na ní nechápavě hleděl. „V Thyrise, jižní perle Andárie.“ Ed stále nechápavě hleděl na ženu. „Našli vás rybáři, ležíte tady již týden, už jsme myslely že se neproberete.“ Andárie? Tázavě se zeptal. „To je nějakej ostrov?“ Žena se hlasitě začla smát, zakroutila hlavou a ukázala na mapu vysící na stěně. Ed si ji chvíly prohlížel a přitom se pokusil posadit na postel. „SSss.“ Chytil se za bok a znova zasýpal. „Opatrně pane, měl jste tam ošklivou ránu.“ Ed se pomalu posadil a poté postavil. Zavrávoral ale podařilo se mu samostatně stát. Koukl na ženu a spustil: „Děkuji vám za vaší péči, ale bohužel nemám jak vám tuto službu oplatit.“ Žena mávla rukou pověděla mu že je placená městem a různé informace o tom kde se Ed nachází. Po několika hodinách se Ed vydal ven, ven vstříc novým zážitkům…

návrat na seznam příběhů

Komentáře hodnotících k příběhu
(vyjadřují názor hodnotících, ne názor Andarie)
Zelená = komentář vztahující se k aktuální verzi příběhu
Hnědá = tento komentář může být zastaralý
prozatím žádné komentáře
Podrobný rozpis získaných ohodnocení:

© Copyright 2002-2024 by logo Všechna práva vyhrazena

TOPlist