Tady se objevují novinky související přímo se samotnou hrou. Najdete zde nové královské zprávy a vyhlášky, informace o probíhajících questech, informace o turnajích a zápisy do Andarijské kroniky. Víte, jak odkazovat na novinky?
"Další krystal je zničen, ještě jeden a získáme nadvládu nad celým světem. A to jsme se ani nemuseli snažit, všechno dělají za nás sami" *ďábel se hlasitě rozesmál* "Jak pokračuje pátrání?" otázal se na licha vyvolávače.
"Skvěle pane, poslední krystal jsme již nalezly před pár dny, postavili kolem něj dřevěnou palisádu, ale už jsme vyslaly jednotky, aby oblast uzavřely. Dejte rozkaz a můžeme vyrazit jej zničit" pronesl lich.
"Ještě ne, ještě ne, budu si vychutnávat ten triumf, cítím, jak se bojí a to mě nesmírně těší. Ale připrav jednotky, nejednou jsme je již podcenili, osobně mi ručíš za to, že se nic nepokazí." dořekl ďábel a odletěl.
Nezřetelná silueta se prosmýkla kolem strážného a vstoupila do kamenné budovy. Uvnitř, jak očekávala, stál muž ve zlaté zbroji a tunice s křížem na prsou. Nebyla však vidět zbraň. Stvoření ztmavlo a znovu nabylo průhlednosti. Zbraň potřeboval především. Napadnout toho muže by však nebylo nejmoudřejší.. Skusí to domluvou a s pomocí toho trapného nutkání pomáhat všem by mohl získat co potřebuje... Nejdřív reč, slova skládat do vět. A ty skládat dále...
O pár minut později, stojící nad mrtvolou kováře, měl co potřeboval. Zbraň, pokovaná zvláštní rudou. Dokonce se naučil i mluvit a mohl začít používat kouzla! Všechno se vyvíjelo jak si přál. Už brzy se bude moci postavit svému předobrazu! Od bojovníka rukavice, od vtipálka meč... Ale co nečekal, bylo, že se tak rychle vzpamatují a začnou ho hledat. To mu úkol dost ztížilo. Nakonec stihl utéct jenom tak tak, zrovna se otevřel portál a z něj vystoupil Stařešina. Našli ho příliš brzy... Na víc nečekal, musí spěchat. Musí najiít druhou rudu, tu která je barvy jako lidská krev, krev plná života.
„Bojujme! Někteří máte v srdci strach. Ale tentokrát jej přemožte! Krystal ovládá naše nejnitěrnější touhy a emoce. Nutí některé začít útočit na své přátele. Ale tentokrát ne! Dnes při nás stojí bohové. Athon, Nistra, Mrogroth i všechna ostatní božstva! Dnes nemá proti nám krystal žádnou šanci, jsme chráněni! A tak bojujme a osvoboďme svět od jeho zla!“ V nitru všech, kteří poslouchali se rozlila nová síla. Temné hlasy jim sice našeptávaly, ale všichni je ignorovali.
Chrabří bojovníci se vrhli na krvavě rudý krystal. Bojovali dnes už dlouho, ale vidina osvobození světa od toho zla jim dávala novou sílu. Krystal si povolal množství stvoření pekel, svých ochránců. Ale neměli žádnou šanci. Jejich pařáty bezmocně narážely do zbrojí, jako by je nějaká vyšší moc zastavovala. Jejich konec byl blízko.
Na krystal dopadala jedna rána za druhou, až se odštipovaly drobné úlomky. Jeho jádro však stále drželo pohromadě. Když tu dopadla ohromná rána. Ozvalo se mocné prasknutí. Halapartna zasáhla malou prasklinu v jeho středu. Před očima všech bojujících se krystal rozpadl na možství malinkatých kousků. Pekelné stvůry kvílely. Tentokrát prohrály! Úprkem utekli do svého domova, aby si mohly lízat svoje četné rány.
„Dnes jste bojovali udatně a chrabře! Bojujte tak i příště. Už nám stačí najít jen jeden Bílý krystal a rovnováha bude znovu nastolena!“
*Obloha potemněla a z pralesu se ozával temný hlas, znějící každému v hlavě, nabádající k zabíjení* I rozzuřila se velká bitva, kdy řad nemrtvých neubývalo, ba naopak. Když odrazili první vlnu, druhá byla o to silnější a těžší. Obránci dělali co mohli, ale i do města se mnozí zastánci zla dostaly. Přestože byly vyhnáni, pocítili obránci, jak nedobře síla krystalů osudu je posílila, o to těžší bylo je zabít či jim ublížit. Hodiny vlekly se boje, kdy obě strany střídavě ustupovali a tlačili své řady vpřed. vždyť zlo je silnější, proč vlastně ustupovalo? A nebylo to celé jen pro získání času, aby mohlo zlo najít další krystal?
...o několik hodin později...
*Obloha se mírně rozjasnila a v srdci tří postav se rozhostil mír a klid*. Po dlouhém hledání sklidilo jejich úsilí ovoce, ale co to znamená....
"Cítili jste to, je to to co si myslím?" pronesl ďábel, jeden z vyšších zástupců zla. "Tolik síly najednou, ani sem to nečekal, nalezli jsme další krystal?".
"Nikoliv můj pane, ale cítili jsme to také, sme silnější" odpověděl mu lich vyvolávač.
"Pak to tedy znamená, že ti pošetilci zničili krystal, který držel temnou moc v sobě" *začal se ďábelsky smát* "Možná z nich udělám své poskoky, místo toho, aby je zabil, když nám tak pomohli." *znova se ďábelsky rozesmál*. "Připravte se, rovnováha je natolik narušena, že je na čase ukázat, co zlo a temnota dokážou, povolejte své služebníky, jdeme do boje!"
"Už sem se bál, že to neřeknete pane" *pousmál se lich vyvolávač a odešel*
I byl pozdní večer, když vydal se hlídač mrtvých a dva lichové vyvolávači na svou cestu. Putovali písečným městem a vyvolávali nemrtvé, kteří jim chránili cestu...kam vlastně šli? Pronásledování Heroldem a skupinou odvážlivců, dovedli je tam, kde nemrtvý piráti žijou svuj posmrtný život a odhalili to, jenž je k sobě volalo....
Mnoho hrdinů se pokusilo zlu postavit, ale to je ovládalo. V hlavách slyšeli temné hlasy a myšlenky po smrti zkalili jejich úsudek, když se mezi sebou začalizabíjet....a čím více teklo krve, tím více pociťovaly chuť zabíjet....
