Tady se objevují novinky související přímo se samotnou hrou. Najdete zde nové královské zprávy a vyhlášky, informace o probíhajících questech, informace o turnajích a zápisy do Andarijské kroniky. Víte, jak odkazovat na novinky?
Podzemím se ozývají skřeky opic, pískání myší a syčení ještěrů. Kdo by jen tam mohl žít? Snad jen bláznivý stařec ovládající staré umění alchymie...
A kdo by se za ním chtěl vydat? Snad jen odvážlivci, kteří navíc jeho umění potřebují...
Zdejší lid je sslabý Diraniss...našše sslabá hlídka mohla dorassit do jejich měsst....ale našše zbraně se na zzdejšším sslunci rosspadají. Dobrá Carthoo, uvidíme sso řeknou na plný útok.....ale pamatuj! Nejdřív najdi toho ssrádce....a ssabij ho....
Včera se v krvavém znamení u cvičiště opět zjevil démon a začal masakrovat vše živé. Když byl konečně přemožen, jakýsi stařec pravil, že démon stále silnější bude, až zem nakonec zničí. Radu dal, by každý bíleho sokola hleda a po něm zprávu mocnému mágovi poslal - však nepovšimnut a odstrkován byl. Zaslechl ho někdo? Nebo bude pro démona cesta volná?
Stařec mumlající zaříkadla v neznámém jazyce přišel ke cvičišti.
"Ano, to je to pravé místo pro příchod Pána!"
Začal kreslit na zem podivné obrazce ohněm.
"Arcaaae, Estiii..."
Zem se zatřásla.
Démon povstal.
Stařec se začal smát a vítat svého pána...
"Ano ano! Konečně! Roky práce se vyplatily!!"
Postarší mužík nadšeně poskakuje kolem podivné rostlinky.
"Můj poklad!!"
Pohazuje si s červeným luskem, který po chvíli šťastně přivinul k hrudi.
"Jenom můj... nikomu ho nedám... ale... prodám...."
Muž se začal šíleně smát a začal sbírat lusky z dalších rostlin.
"Pojďte k tatínkovi dětičky moje.... pojďte a vydělejte mu nějaký peníze..."
Když muž posbíral lusky, tak se smíchem odešel ze skrytého políčka mezi stromy...
Zdravím vás, spolukrálovno.
Dovolte abych se představil. Bobin Sud, král celého lesa. Bohatým beru, na chudé víme co. Já a mí ožralí zbojnící jsme převzali pod ochranu náklad vaší karavany. Vaši muži totiž byli úplně pod obraz. Bohužel, nějak divně se jim zapletli nohy, až z toho měli do jednoho smrt. Kvitoval jsem vaší armádu, ač nechápu, proč povraždila mé muže. Ale stále vaše statné hrdiny obdivuji. Musím říci, že když žehnali mrtvým koním a plakali nad nimi, byl jsem dojat. Ještě hůře mi bylo, když jsem si uvědomil, jakou nouzi asi prožíváte, že vaši muži museli z mrtvol stahovat brnění a zbraně, patrně pro pozdější využití. Abych dokázal svou upřímnou soustrast, prosím vás o zaslání seznamu zbrojí, jichž se vám patrně nedostává. Něco vám pošlu.
Velkej šéf Bobin Sud, pod pantoflem sličné Barianne
Dnes odpoledne připlula do Thyrisu plně naložená loď, jejíž obsah byl velmi rychle přeložen na nákladní mezky. Karavana poté vyrazila k Andoru. V plánu karavany byla zastávka mezi Thyrisem a Andorem, k nakrmení koní i strážných. Leč o karavaně nedošla již žádná zpráva. Proto jsou všichni věrní poddaní královny Killias vyzváni, aby se pokusili karavanu nalézt. Královští zvědi již byli vysláni. Doufejme, že je karavana i její náklad v pořádku.
Útoky harpyjí včera zanechaly mnoho mrtvých a mnoho škod na budovách okolo i vně královského města Andor. Jak se zdá, útoky pokračují i dnes a nabývají na síle. Jak je zastavit? Může za to vše snad ona zlatá harpyje, jež byla včera viděna s velkým hejnem? A odkud přiletěly ony děsivé harpyje s chocholkou připomínající roh?
