Tady se objevují novinky související přímo se samotnou hrou. Najdete zde nové královské zprávy a vyhlášky, informace o probíhajících questech, informace o turnajích a zápisy do Andarijské kroniky. Víte, jak odkazovat na novinky?
Važená paní starostko, v poslední době jsem já a moji kolegové stražníci pozorovali zvýšený výskyt obtížných hlodavců v Andoru a blízkém oklolí.
Ze zatím neznámého důvodu došlo k přemnožení krys a ty jsou stále více drzé ve svých výpravách za potravou. Snad se nám brzy podaří najít jejich hnízdo a tu obtížnou havěť vyhubit.
S úctou Váš oddaný služebník Bryce, strážník andorský.
Soužení zlé postihlo starého muže na cestě do svatostánku andorského.
U hřbitovní zdi mu zákeřný kostlivec vytrhl z roztřesených rukou meč zesnulého syna, za jehož duši se pomodlit šel. Naštěstí však Bůh jeho úpěnlivé modlitby vyslyšel a dva hrdiny mu seslal. Hrdinové síly pekelné přemohli a starci jeho naději navrátili.
Nechť jejich kroky ozařuje světlo.
Dnes do Andoru přišel muž... jeho zpěv se nesl již z dálky. Když přišel, hádanky rozdával. Tomu, kdo všech pět jeho otázek zodpověděl, přislíbil odměnu. Pro pořádek v kronikách zde uvedu všech pět hádanek.
Hádanka první jménem Pastevci
Na dvou kopcích pasou ovce dva pastevci a volají na sebe: „Jura, daj mi jednu ovcu, budem mít stejně.“ „Ne, ty mi daj jednu ovcu a budu jich mět dvakrát tolik než ty.“ Kolik měli pastevci ovci?
Hádanka druhá jménem Manželé a zahrádka
V Havantu žijí na farmě dva manželé a mají malou zahrádku. Muž pohnojí zahrádku za dvě hodiny, ženě však stejná práce trvá o hodinu déle. Za jak dlouho pohnojí zahrádku společně?
Hádanka třetí jménem U soudu
Královský vyšetřovatel Houmilas chodil často k soudu a sledoval jednání i u případů,které sám nevyšetřoval. Chtěl se tak tříbit v logice a promýšlet, jak by takové případy řešil on. Byl například souzen jistý muž obviněný z účasti na krádeži dobytka — žalobce a obhájce postupně prohlásili:
Žalobce: „Pokud je obžalovaný vinen, pak měl společníka!“
Obhájce: „To neni pravda!“
Prospěl tím obhájce obžalovanému?
Hádanka čtvrtá jménem Dvě sestry
Marie a Anna jsou dvě sestry. Dohromady jsou staré 44 let. Marie je dvakrát starší,než byla Anna tehdy, když Marii bylo o polovinu méně let, než bude Anně,až bude Anna třikrát starší, než byla Marie, když byla Marie třikrát starší než Anna. Jak jsou staré?
Hádanka pátá jménem Kalendář
Každý jistě znáte klasický lunární kalendář. V nepřestupném roce je jeden den, který, napíšeme-li jeho datum a vynecháme tečky, současne uvádí, kolikátým je dnem v roce (například 19.3. není 193.dnem v roce). Najdete ho?
Budiž také v kronikách zapsáno, že prvním úspěšným řešitelem všech pěti hádanek se stal pan Itah Noe a tím si plně zasluhuje titul Mistr Hádankář. Pokud tento správné odpovědi na hádanky bude chtít uveřejnit, budou připsány do této kroniky.
Banda neznámých lapků se dnes pokusila obsadit jižní průsmyk. Díky několika obyvatelům království tam nezůstali příliš dlouho. Jízdní cesta mezi Andorem a Havantem je opět průjezdná.
Ach jak se nenávist rozpíná v našem království... Každý druhý by nejraději bližnímu svému kudlu do zad vrazil... Každý pohár však jednou přeteče. Pohár nenávisti se naplnil dnes a dnes se země uprostřed hloučku hádajících otevřela. Z ní vyšel děs a hrůza... sama nenávist ztělesněna. Nenávist zabíjela... ztělesněná, stejně jako skrytá... avšak klid a mír velkým nepřítelem nenávisti jsou... a ty k její porážce vedli. Jen čas ukáže jaké ponaučení pro lid vyplynulo......
Uplakaná dívka v prostém oděvu hnala pět ovcí směrem k Andoru.
"Anežko! Adélko! Jděte holky moje ať sme pryč od toho místa."
Kousek od mostu dívka potkala mladého elfa...
"Copak se stalo madam?"
"Vlk... největší jakého jsem kdy viděla... sežral mi ovečku..."
"Neplačte, ochočím vám jinou"
"Ale ten vlk tam pořád je!"
"Pojďte.. vezmu si výbavu a ukážete mi kde ten vlk je..."
Dívka roztřeseným hlasem souhlasila.
Po chvíli došli na místo kde stávala jižní pevnost, chlouba stavitelů. Z křoví se na ně vyřítil ohromný vlk... Avšak elf nevzal nohy na ramena... vytáhl svou kuši vody a začal do vlka střílet šipku za šipkou. Po chvíli vlk padl mrtev a mladá pastýřka vyšla ze svého úkrytu za velkým kamenem. Poděkovala elfovi a šla opět pást své ovečky. Jméno mladíka jí zůstalo utajeno, avšak jeho tvář v její paměti zůstane navždy.
Šílený ženský smích se rozléhal Thyrisem. Žena pobíhala po ulicích jakoby smyslů zbavená. Když tančila před sídlem Templářů, zahlédla hnědého koně, uvázaného u kůlu. Začala ho tedy škádlit. Ryk zděšeného zvířete vylákal ven velmistra a ten se jal ženu pronásledovati. Po několik kratších honičkách velmistr i ostatní muži, jež byli poblíž došli k závěru, že ženu posedl ďábel! I počali se snažit o jeho vymýcení. Po několika démonických proměnách postižené ženy se již zdálo, že jejich snažení došlo ke kýženému cíli, když žena v bezvědomí upadla přímo k nohám velmistra. Avšak ztělesněné zlo není tak lehce k poražení, jak tito vážení muži zjistili když veškerá jejich snaha vedla k tomu, že postižená ve své démonické podobě se šíleným smíchem odlétla kamsi za moře. Snad se již nevrátí a její duše dojde pokoje...
Mohutná křídla rozvířila vzduch u andorského cvičiště a veliký drak přistál na střeše dřevěnného domu, z něhož se ozýval nářek dítěte...
Za chvíli se už obrovský tvor vznášel nad lesem a v tlamě nesl malinký uzlík - elfské dítě... Nesl je své družce, která přišla o své dráče...
Po chvíli se k jejich jeskyni přiřítila banda dobrodruhů a snažili se dítě získat silou. Když následně pochopili, že tudy cesta nevede, přešli k vyjednávání. Po krátkém rozhovoru bylo dítě navráceno za cenu diamantové hole...
Chvíli poté se nad cvičištem opět rozvířil vzduch. Dva draci prolétali nad dřevěnnou stavbou. Tu najednou od nich něco padá... diamantová hůl... vrátila se ke své majitelce...
