Tady se objevují novinky související přímo se samotnou hrou. Najdete zde nové královské zprávy a vyhlášky, informace o probíhajících questech, informace o turnajích a zápisy do Andarijské kroniky. Víte, jak odkazovat na novinky?
Byla již tma, zvony právě odbíjely půlnoc a místní andorský opilec Lojza se vracel domů z putyky. Kráčel si to krokem opileckým, do všech stran vrávorajícím.
Míjel právě jednu ze zapadlejších andorských uliček, když tu jeho oko něco spatřilo a opilost se rázem jako mávnutím kouzelného proutku vytratila. V matném svitu lampy se tam skláněla postava, vzdáleně připomínající podivně shrbeného staříka, nad nějakým vakem z kůže, ze kterého něco teklo. Lojza nebyl hrdina, ale alkohol v krvi zapracoval a on se začal blížit k postavě ... Bohužel, alkohol zapracoval i na jeho chůzi a postava se otočila. Ta tvář, ta tvář nebyla lidská ... no, možná někdy dříve, ale nyní byla znetvořena a potřísněna něčím tmavým.
Jakmile jej tajemná postava spatřila, něco zamumlala a jakoby se vypařila v oblaku dýmu ... prostě najednou zmizela. Náš hrdina se začal pomalu, sotva jej zacalo opouštět leknutí, blížit k onomu tajemnému vaku.Když se dostal až skoro k němu, zastavil se a jen tupě zíral. To, co uviděl, jeho opileckou mysl úplně ochromilo. Nebyl to kožený vak, byla to obří krysa. Jenže jak vypadala ... Hlava byla oddělená od trupu, tělo roztrženo, vnitřní orgány vyvrhnuty ven, ale co bylo nejpodivnější a nejhrůznější byl fakt, že krysa vypadala jakoby ji někdo zčásti snědl.
Lojza jen zíral na ten obraz zkázy a hlavou se mu honily různé myšlenky, do kterých se občas připletlo něco opileckého. Po chvíli si usmyslel, že toto si nemůže nechat pro sebe, že musí navštívit svého kamaráda Pepu.
A tak se historka o Lojzově nočním zážitku pomalu začala šířit městem ...
