Tady se objevují novinky související přímo se samotnou hrou. Najdete zde nové královské zprávy a vyhlášky, informace o probíhajících questech, informace o turnajích a zápisy do Andarijské kroniky. Víte, jak odkazovat na novinky?
Starší muž prosel mistností a ztěžka dosedl k psacimu stolu v roho pokoje.
"Bude to vubec k něčemu,Co když hrdinové se nenajdou a temnota nas pohltí?Ale což aspoň zkrátím si dlouhou chvíli"
Vytáhl ze stolu notes na poznámky a začal do něj sepisovat tyto řádky.
"Pred staletími v neznámém kraji,dostal se k moci mocný démon,jehož vláda byla krutá,krutá tak že i jiní demoni se začaly mu stavět.Střet byl nevyhnutelný.Po mnoha bitvách,mnoha umrtích a zmařených životech se podařilo vladnoucího démona zastavit.Zničen už ale býti nemohl,tak byla jeho síla velká,byl tedy rozdělen a jeho části rozneseny do širých končin světa.
On mrtev nebyl,jen spal a čekal,čekal až jej jeho věrní služebníci a uctívači prijdou probudit.
Tady příběh začíná i pro nás býti důležitý.
Několik měsíců zpátky,tuším že to je tak,jsem začal občas potkávat takové zakuklence v červené robě.Vyptávaly se prý na různe zvláštní věci co se u nás nedávno zjevily a ony se nějaké i ukázaly.
Kámen duše,Krvavá studna a pak Masova jáma,aspoň tedy myslím že jsem si to jmeno zapsal spravně a abych ještě nezapoměl tak ta věc v Ilerenu,bohužel té jsem jméno nezjistil.
Ukázaly se i oni,, představily se jako Jezdci Apokalypsy, jejichž jména znějí: Válka, Nemoc, Hladomor a Smrt.
Z toho, co jsem zjistil, s nimi bojovalo mnoho zdejších lidí, zatím největší bitvy se svadějí v Thyrisu."
Jemně se ťukl do hlavy ukazováčkem.
"Vždyť ja bych málem zapoměl na ta brnění!"
Pokračoval v psaní poznámek
"Odněkud, to ještě musím zjistit odkud, se vzala dvě brnění. Jedno má nějaký floutek co žije někde u Andoru. To má, co jsem viděl, krásně rudou barvu.
Druhé jsem zahledl na jakémsi oprýmkovaném vojákovi z Thyrisu, jeho brnění je zase pro změnu běloučké, až zářivé.
Ani jedno nevypadalo kompletní, snad ti dva je daji dohromady a nezklamou nás, vypadá to že jsou jedinou naší šancí na další bytí.
Tím se dostáváme i k té neštastné události, před šesti dny totiž ti čtyri jezdci vyhrožovali. Jejich hrozba byla jednoduchá, jejich požadavek neuskutečnitelný: Za sedm dnů budeme zničeni! Zítra, zítra, to bude sedmý den. Snad se zapíše ono uterý do našich dějin jako den vítězství, snad ti dva valečníci jako hrdinové."
Oddechl si a podíval se na poznámky.
"Moc toho není, budu ještě muset vyrazit do ulic, zjistit pár dalších detailů ..."
