Jsem Caradoc syn Alwegův, žiji na kopci malé vesničky u jedné z hlavních obchodních cest našeho kraje. Často jsem jako kluk sedával na střeše kurníku a pozoroval jsem ruch dole na předměstí a snil o tom že se jednou stanu obchodníkem a také budu jezdit s karavanou a prodávat a vozit zboží. Jak čas plynul a já se věnoval hospodářství s mými sourozenci a rodiči, myšlenka stát se členem karavany byla stále vzdálenější a vzdálenější.
Jednoho dne po práci jsem šel zahnat ovce z pastvy a na vedlejší příjezdové cestě, která vede kolem našich pozemků jsem potkal vůz tažený jedním koněm a dva muže kteří opravují polámané kolo. Všiml jsem si že se jim práce moc nedaří, protože jejich dřevařské umění nestálo za velké rozepisování. Nabídl jsem pomoc a odnesl jsem kolo k nám na statek a spolu s mým otcem jsem opravil a vyrobil vše potřebné pro funkčnost kola. Vůz se podařilo zprovoznit až po setmění. Kupčíci jásající samou radostí že se přeci jen aspoň k večeru dostanou na hlavní cestu, zvou mne a mého otce na rundu pití.
Ani jeden z nás nebyl proti a tak jsme šly do vzdálenější krčmy na pořádný doušek dobrého a vychlazeného piva. U stolu si jeden řekne více a tak jsem ze sebe pravil že bych se moc rád stal členem karavany a brázdil dálky světa. Když mne vyslechl kupčík, který si říkal Nadin, řekl že tuto část světa moc nenavštěvuje, ale že na zpáteční cestě se zde znovu zastaví s tím že bude potřebovat dobrého bojovníka, který ochrání nejen jeho zboží, ale i jeho samotného. Ta doba než se znovu ukáže bude trvat přibližně šest měsíců.
Za těch šest měsíců jsem pomáhal se sklizní a domácími pracemi a snil jsem o nadcházející možnosti. Můj otec vycítil mou touhu a splnit si svůj sen. Vzal mne jednoho dne na půdu domu, otevřel truhlici a ze starého plátna vyndal starý, leč pevný a ostrý palas, dřevěný pokovaný štít, kožené krzno, pevné boty a rukavice. Usmál se na mne a pravil že nastal můj čas. Nevěděl jsem co říci, a tak jsem zbalil zbraň a oblečení a začal se pomalu připravovat na cestu.
Zanedlouho poté přijel do naší vesnice kupec Nadin a byl potěšen mým rozhodnutím. A tak začíná má pouť po zemi Andaria a já věřím že dobudu čest a slávu.
Naneštěstí při jedné z cest nás přepadl klan lupičů, zajal mého pána, zabavil naše zboží a mne poslal se vzkazem do města pro zaplacení výkupného. Nadina jsem od té doby neviděl protože městská stráž nechce s takovým cucákem nic mít společného. Maje u sebe 10 zlatých vydal jsem se do města Thyris zkusit štěstí. Svět jaký jsem si snil začal být jiný než jsem čekal. Ale nevzdávám se……
Komentáře hodnotících k příběhu (vyjadřují názor hodnotících, ne názor Andarie) Zelená = komentář vztahující se k aktuální verzi příběhu Hnědá = tento komentář může být zastaralý
Raist - 3
Je to krátké, ne zas tak pěkné, ale je to jeden z mála příběhů, které skutečně uvozují do světa.