Aktuální dění Pro nováčky

Postavy 

Magie 

Herní mechanismy 

Výroba, předměty 

Hraní role Města a území

Neobyvatelná města 

Informace

Falangal

-> Charakterník

obrázek postavyToto je příběh muže jménem Falangal, který nic zváštního nevykonal ani se ničím neproslavil. Zatím...

"Ty pse !", zakřičel bez sebe vzteky zeman Dagonet a tvrdé rány jeho hole dopadaly na záda jeho syna. "Ty si ani nezasloužíš říkat si můj syn !", vykřikl zeman a praštil svého syna přez zátylek, nehledě na pláč jeho matky. Jeho syn zvedl svou zakrvácenou tvář ze země a pohlédl svému otci do obličeje. "Klidně me zmlať, mě je to úplně jedno. Stejně si mě vůbec nevšímáš,aspoň spolu zas jednou mluvíme!",zakašlal zemanův syn a vyplivl chuchvlalec krve, "máš rád jen mého bratra, já jsem asi dřevo, plod tvé nudy, parchant co neměl vůbec být ! "Ale bratře,není to snad pravda ?", řekl Falangal pozorující scénu opřený o zeď. "Jen nás mezi sebou porovnej, mě, na první pohled syna šlechtice, a tebe, bledou,zasmrádlou hradní krysu, co má pořád narvanej ten svůj rypák v knižkách! A stejně se nikdy nic nenaučíš, protože seš prostě lempl!" ušklíbl se mladík a zapálil před ním stojící svíci pouhým lusknutím prstů. "Cože?!" vykřikl jeho bratr ,"Ty to dokážeš? Takový bezmozek?" zařval a s vypětím všech sil se zvedl ze země a vrhl se na Falangala. "Tak pozor", štěkl otec a srazil ho zpět na zem, "Tvůj bratr se alespoň věnuje činnostem vhodným pro šlechtice! I když mě vadí že se zajímá o tu vaši mažiji, nebo jak tomu říkáte, tak má pořád stokrát větší cenu než ty! A beztak jsi ho na to přivedl ty", prohlásil Dagonet a kopl svého syna do hlavy. Pak luskl na sluhy, ať ho odtáhnou a nalijí na něj kýbl vody. Potom sedl do křesla a poručil si pohár vína. "Doufám že sis z toho vzal poučení Falangale", podíval se na něj přes okraj poháru.

Falangal se narodil jednoho obyčejného, slunečného dne svému otci, Zemanu Dagonetovi, hrdinovi války se skřety a zkušenému válečníkovi, a jeho matce, mladé vesničance jménem Elizabeth, kterou později Dagonet pojal za svou ženu. Měl jednoho mladšího bratra, zbytečného troubu, a žádné sestry. Svůj život žil spokojeně, bez útrap a v dostatku. Války se skřety byly v tomto kraji dávno zažehnány, a tak proti skřetům necítil žádnou zvláštní zášť, stejně je znal jen z příběhů svého otce. Své dny trávil v nácviku dovednotí, které jeho otec pokládal za hodné šlechtice. Šerm, jízda na koni, střelba z luku, lov, tanec, četba - taková byla náplň dne mladého zemana. Jako prvnorozený syn měl zajištěno, že až jeho otec zemře, tak se stane pánem kraje, hlavou rodiny Dame. Proto se nemusel o nic snažit, a když mu skončily lekce, tak vetšinou odcházel do podhradí, ke své partě kumpánů, kteří se okolo něho shlukli kvůli jeho více než dostatčnému zdroji peněz. Spolu se toulali po městě, pili v hospodách, vymýšleli naschvály a různe zlomyslnosti a samozřejmě, jak to k takovámu životu patří, se ochomýtali okolo dívek. Je až s podivem, že naproti Falangovalovu vzhledu - celkem vysoký, štíhlý, černé vlasy, pěkný, ostře řezaný obličej po otci, krásné, zelené oči po matce - se mu nikdy nepodařilo
se s nějakou více sblížit, snad kvůli jeho zvláštnímu smyslu pro humor.

Jednoho dne nastal ve Falangalově životě zlom. Stalo se to tak, že čím byl jeho otec starší, tak se více zajímal o správu, a také o budoucnost svého panství. Začal tedy mladíka poučovat o správě panství, o záležitostech týkajících se majetku, diplomacie, smluv a vztahů. Toto samozřejmě divokému, na volný život zvyklému mladíkovi nevyhovovalo. Začal se čím dál víc uchylovat ke své partě pochybných kamarádíčků. Ti uviděli způsob jak z něj vytáhnout ještě víc peněz, a začali ho přemlouvat ať od otce odejde, že mu ten trénik za to nestojí a tohle opakovali tak dlouho, až mu vštípili do hlavy svůj názor. A Falangal vzal od otce svůj majetek, nechal se vydědit a odešel, či spíš odplul se svou partou. Dokud měl peníze tak to šlo, ale když zdroje začaly docházet, zjistil, že se mu partička jaksi rozpadá. A čím méně lidí mu zbývalo, tím víc si uvědomoval, že to není tak skvělé, a že možná i udělal chybu. S tím už se ale nedalo nic dělat, a tak,když už z party nezbyl nikdo jiný než on, vzal zbývající peníze, nasedl na loď a odplul do země, kde se podle kapitána hromadily podobné existence jako on. Tato země se jmenuje Andaria.

A tam příběh pokračuje.




návrat na seznam příběhů

Komentáře hodnotících k příběhu
(vyjadřují názor hodnotících, ne názor Andarie)
Zelená = komentář vztahující se k aktuální verzi příběhu
Hnědá = tento komentář může být zastaralý
Nexus - 3

Příběh zajímavý, o psychice postavy něco vypovídá. Ale najdou se tam gramatické chyby a tak nějak mi schází nějaké pokračování z andarie případně.
Podrobný rozpis získaných ohodnocení:
známka 3: 1x

© Copyright 2002-2019 by logo Všechna práva vyhrazena

TOPlist