Aktuální dění Pro nováčky

Postavy 

Magie 

Herní mechanismy 

Výroba, předměty 

Hraní role Města a území

Neobyvatelná města 

Informace

Valiant

-> Charakterník

obrázek postavyZAČÁTKY

Valiant nešikovně svíral skládaný luk. Oči upíral na malé zvířátko, které pomalu hopkalo po mýtině před ním. Zároveň se neuměle pokoušel vložit do tětivy šíp a málem ho upustil do sněhu.
Bezděčně sykl nespokojeností. Králík se okamžitě postavil na zadní. Ušima stříhal do všech stran a hledal další náznaky neznámého zvuku, který právě zaslechl. Čumák větřil všemi Valiant ztuhl a vyčkával, dokud se zvířátko nepřesvědčilo, že žádné bezprostřední nebezpečí nehrozí, a nezačalo odhrabávat sníh předními tlapkami, aby se dostalo k mokré zakrslé trávě pod ním. Málem ani nedýchal a sledoval, jak se králík znovu začíná pást a pak, tentokrát s očima sklopenýma k luku, vsunul šíp do tětivy zářezem k tomu určeným.
V příslušném místě byla tětiva zesílená tenkým omotaným provázkem, aby šíp seděl nasazený a nebylo třeba přidržovat ho prsty. Šíp držel bezpečně, ale zlehka, a při uvolnění tětivy okamžitě vylétl na svoji dráhu.
Valiant zdvihl luk a pravou rukou začal napínat tětivu. Věděl, že to nedělá správně. Svého času viděl dost lukostřelců na to, aby mu bylo jasné, že takhle to prostě nedělali. Začínalo mu docházet, že pozorovat zkušeného lukostřelce a snažit se napodobit jeho pohyby jsou dvě úplně odlišné věci. Uměl si ten pohyb v duchu vybavit, bylo ale naprosto nad jeho síly ho provést. Místo toho se mu zdvižený luk třásl v ruce, šíp v tětivě přidržoval pokrčený ukazováček a palec a Valiant se snažil přitahovat tětivu jen silou prstů a paže.
Tímto způsobem se mu podařilo napnout luk zhruba z poloviny, ne víc. Zlostně sevřel rty. Muselo to stačit. Přivřel oko a zašilhal dolů na šíp ve snaze zacílit na malého tvora, který se spokojeně popásal a nedbal na smrtelné nebezpečí číhající mezi stromy na okraji lesního palouku. Spíš v naději než s jistotou vypustil šíp.
Staly se tři věci.
Luk sebou škubl a vrhl šíp dobrých pět metrů mimo cíl. Šíp sám o sobě vyšel z luku silou, kterou by sotva dokázal něco probodnout, a tětiva bolestivě plácla Valianta do předloktí. Zaječel a upustil luk. Šíp se odrazil od kmene stromu a zapadl do lesa na druhém konci palouku. Králík se opět vztyčil a zíral na něj. Vypadal, jako by zmateně natahoval krk, aby jej lépe viděl. Pak se spustil na všechny čtyři a pomalu odhopkal pryč z palouku mezi stromy.
Za víc mu to smrtelné ohrožení, stahující se nad jeho hlavou, nestálo, pomyslel si hořce Valiant.
Sebral luk a třel si bolavé místo, kam jej udeřila tětiva. Vydal se hledat šíp. Po desetiminutovém hledání se rozhodl, že bude muset zůstat ztracený. Mrzutě zamířil zpátky k domovu.
„Asi bych měl s lukem trochu víc cvičit,“ mumlal si pro sebe.

návrat na seznam příběhů

Komentáře hodnotících k příběhu
(vyjadřují názor hodnotících, ne názor Andarie)
Zelená = komentář vztahující se k aktuální verzi příběhu
Hnědá = tento komentář může být zastaralý
prozatím žádné komentáře
Podrobný rozpis získaných ohodnocení:
známka 3: 1x

© Copyright 2002-2019 by logo Všechna práva vyhrazena

TOPlist