Aktuální dění Odkazy Pro nováčky Hraní role Města a území Informace

Nagihan Skaawen

obrázek postavy"Lokha samasta sukinho bhavantu." poslední slova, kterými se s ním šaman rozloučil, mu teď zněla v mysli lehce ironicky, vzhledem k situaci v níž se teď nacházel. Když vstupoval do obřadu svého zasvěcení v muže, ve snu by ho nenapadlo, že to bude tak náročné. Byl na cestě už devětadvacet dní a už před třemi dny mu došlo jídlo. A jelikož zimní paní bude svírat tento kraj ještě více než dva úplňky ani nečekal, že nějaké jídlo najde. Tolikráte prosil duchy lesa aby ho požehnali úlovkem, nestalo se však nic. Nepotkal na své cestě jedinou srnu, či zajíce, jen hlad a zimu. Byla už téměř noc a on stále ještě nenašel ukryt, kde by dnes přespal. "Ať jsou všechny bytosti na všech světech šťastné." opakoval si znovu mladý elf šamanova slova. Ale on se teď vůbec necítil šťastný, vlastně se cítíl dost nešťastný. Jmenoval se Nagihan a pocházel z rodu Skaawenů. Měl dále nést jméno jejich rodu, avšak teď je nejspíše odsouzen k bídné smrti, při obřadu zasvěcení v muže. Ta myšlenka jej velmi ponižovala a urážela jeho elfskou hrdost. "Takto můj příběh neskončí!" zakřičel do mrazivé noci. Jedinou odpovědí mu však bylo jen skučení ledového větru."Takto můj příběh neskončí!"zakřičel Nagihan znovu do tmy. Ledový vítr, téměř jakoby se mu chtěl vysmát a ještě více ho ponížit, zaskučel a svými mrazivými zuby se mu zakousnul do tváře. Ale jestli ho toto mělo zlomit, pak se to nepovedlo. Naopak to v něm ještě více utvrdilo vzdor a vůli přežít. Nagihan se zachumlal do kožešin a vzdorovitě vykročil sněhem do mrazivé noci.
Probudilo ho ranní slunce. Byl celý prokřehlý a jeho žaludek hlasitě protestoval proti nucenému půstu. Skalní převis jenž mu včerejší noci poskytnul útočiště měl okraje lemované ledovými krápníky, které vycházející slunce je obarvovalo duhovými barvami.Celý převis se podobal vlčí tlamě. Nagihan zapřemýšlel jestli má hora, jenž byla za převisem, tvar vlčího těla. Ale to ví jen nebeské bytosti. Přinést šamanovi vlčí kůži, to byl jeho úkol, avšak žádný z vlčích duchů nevyslyšel jeho vábení k boji. Tento obří horský vlk, byl jediný vlk, kterého našel. Kručení jeho břicha přerušilo jeho sarkastické myšlenky. Musí se podívat po nějakem dřevě a jídlu,jinak nepřežije. Takto zesláblý by se mohl snadno stát on vlčí kořistí. Opustil zázemí pod převisem a uviděl, jak se dole pod ním rozkládá planina lemovaná lesy. Na levé straně tohoto údolí uviděl zamrzlé jezero.Vydal se tím směrem.

návrat na seznam příběhů

Komentáře hodnotících k příběhu
(vyjadřují názor hodnotících, ne názor Andarie)
Zelená = komentář vztahující se k aktuální verzi příběhu
Hnědá = tento komentář může být zastaralý
prozatím žádné komentáře
Podrobný rozpis získaných ohodnocení:

© Copyright 2002-2024 by logo Všechna práva vyhrazena

TOPlist