Aktuální dění Odkazy Pro nováčky Hraní role Města a území Informace

Ainael

-> Charakterník

obrázek postavyV lesích Věčné zeleně, u proudů, vodopádů a bystřin čirých potůčků a řek, rozprostíralo se malé elfí stromové městečko Duboví, podle starobylých statných dubů, podpírajících zdejší nejdůležitější a nejstarší obydlí ze všech.
Mladá elfí dívka Ainael, snad ne víc jak 80 let, snad pouhých 30, jí mohlo být, seděla na jedné z laviček s výhledem na vodopád a zurčící říčku pod ní, pod skalou. Tiše a rozjímaje, hrála na svou lyru tklivé uklidňující tóny, soustředěna na šumící vodu kolem sebe.

Celé elfí městečko bylo jen malinkatým zrnkem v celém obrovském lese, který se táhl na míle daleko na západ. Z východu byla lesní plocha rozrušována skalami a dlouhým pohořím, které se táhlo ze severu na jih jako velká hradba.
Rodina Ainael patřila k nejvýznamnějším v Duboví a Ainaelin otec byl významným elfem po celém širém lese. Z toho důvodu však trávil mnoho času v lesích a kopcích, aby se ujistil o bezpečnosti a čistotě kraje. Tak se o chod domova starala především Ainaelina matka. I tak mohla s dcerou trávit dostatek času. Učila ji hře na lyru, umění vyšívání, často ji při vyprávění příběhů zaplétala vlasy. Obě spolu často nořily les veselím, smíchem a melodickými tóny.
Život tu byl klidný. Jen málokdy přerušila šum větříku ve větvích nějaká neobvyklá událost. Jako byla tato…

Ainael, s hlavou sehnutou k rameni, s líbezným úsměvem vydrnkávala na své lyře melodii podobnou ptačímu švitoření, když nerušenou lesní atmosféru protlo nepřirozené zapraskání suchých větví nedaleko. Ainael se ohlédla za zvukem; zelené bytosti, asi o hlavu menší než byla ona, šplhaly do korun stromů. Jedna z nich Ainael spatřila, zavrčela a seskočila na její terasu. Ainael zděšením upustila svou lyru a udělala dva neopatrné kroky vzad. Bytost k ní pomalu postupovala, vrčela a v ruce pohupovala s kusem hrubého klacku.
Ainael se otočila, její lehké šaty za ní zavlály, a začala utíkat. Bytost nečekala a rozeběhla se za ní. Elfka seběhla pomalu točící se schodiště a zamířila k průchodu do zahrad svého domu. A její pronásledovatel za ní, zkracoval a zkracoval vzdálenost mezi nimi. Když Ainael vběhla do zahrady, už se po ní natahovala ohyzdná zjizvená pařáta; letmo zahlédla rychlý pohyb zpoza výklenku a posléze jen tupý náraz pádu těla k zemi. Neohlížela se však, běžela instinktivně dál, cítila, že i kdyby tuto jednu bytost usmrtil strážný, další ji budou v patách.
Běžela pryč, co nejdál od stromů posetých zelenými příšerami, běžela k posvátným kamenům na nedalekém kopci. Když vyběhla ze svého domu, podivný opar linul se vesnicí. Trochu ji zamrazilo, když se rozhlédla mlhou. Nechtěla se však moc dlouho zdržovat, rozeběhla se úzkou stoupající pěšinkou mezi vystupujícími skalami. Mlžný opar pomalu sílil každým jejím krokem.
Nakonec skončila na paloučku obestoupena neprostupnou mlhou. Zastavila, otočila se a znovu se otočila. Neviděla nic, jen mlhu kolem a zelenou trávu pod nohama. Váhavě vykročila opatrným krokem. Rozhlížela se kolem, ale všude jenom mlha. Chvilku pokračovala a mlha se postupně začala rozpouštět až po ní zbyly jenom vzpomínky.
Ainael se znovu rozhlédla. Avšak, něco se přihodilo. Něco nebylo v pořádku. Ona to místo nepoznávala...

návrat na seznam příběhů

Komentáře hodnotících k příběhu
(vyjadřují názor hodnotících, ne názor Andarie)
Zelená = komentář vztahující se k aktuální verzi příběhu
Hnědá = tento komentář může být zastaralý
prozatím žádné komentáře
Podrobný rozpis získaných ohodnocení:

© Copyright 2002-2024 by logo Všechna práva vyhrazena

TOPlist