Aktuální dění Odkazy Pro nováčky Hraní role Města a území Informace

Julek Mluvka

-> Charakterník

obrázek postavy"Další podělanej den", to bylo první co mu blesklo hlavou když se sbíral z provizorního lůžka, které si zhotovil na mohutné větvi letitého dubu, a která mu byla domovem pro minulou noc. Zároveň to byla čtvrtá noc kterou strávil v donuceném přesvědčení, že les je nejlepší a nejbezpečnější místo pro život.


Měla to bejt fuška jako každá jiná, svitek s objednávkou našel na obvyklém místě a aniž by mu věnoval zvláštní pozornost, sebral ho a uložil do batohu. Rutina, která pomáhá k nějaké té zlatce navíc. S hospodským z Thyrské hospody už před lety uzavřel tuhle dohodu, co byla oboustranně výhodná. Vyčůraný a hamounský hospodský získá levně maso a on si přivydělá, kůže a trofeje jsou jen bonus. Rutina jeho, tak i každého jiného pytláka.

Seděl pod stromem, nedaleko bystřiny protékající celým Lewanem. "Ten podělanej skrblík je čím dál šílenější", cedil mezi zuby, zatímco se skládal do nějaké rozumné polohy, ve které vydrží čekat. O tom, že je součástí hloupého plánu nalovit lewanské jeleny karibu, aby si jima thyrská smetánka cpala zvrácené pupky na jejich uzavřených večírcích věděl, a nadšený z toho ani za mák nebyl, ale ta odměna! O bezmezné nenažranosti hospodského a zvrácených choutkách svrchnosti už nepochyboval.

Zvíře hrdě kráčí netuše nebezpečí které mu hrozí. Stačí pár kroků aby jeho život ukončila jedna dobře mířená rána zkušeného lovce. Zvíře nikam nespěchá, necítí se ohroženo. Udělá krok, druhý. Řev! Jelen se plaší a třemi rychlými skoky mizí z dohledu.

Cílil na toho zpropadeného jelena, čekal na ideální okamžik a ránu. Poklidné čekání pytlákovi překazila prudká bolest v levém boku. Nezpůsobilo ji nic prostšího než šíp, který ale cílil o pár centimetrů vedle, a který se cestou od tětivy k cíli vychýlil o překážku. Kuše zůstala připravena, instinktivně se otočil a poslal šipku původně určenou jelenovi směrem k útočníkovi. Asi spíše štěstím, než čím jiným, skončila šipka v levém oku elfa bránícího řád lesa. Druhý elf byl, jak se brzy ukázalo o poznání blíž, třímaje v ruce dlouhou dýku. Pytlák po něm mrsknul kuši. To elf evidentně nečekal. Nečekané rozptýlení ho stálo přesně tolik času, kolik pytlák potřeboval na to aby ze země sebral sukovici a třísknul elfa po hlavě. Ten se okamžitě bezvládně sesul k zemi.

Už je to pár týdnů od momentu kdy se to podělalo. Od momentu kdy poprvé přijal nabídku na lov vzácných jelenů aniž by se ho někdo na něco ptal, od momentu kdy zabil něco jiného než zvěř, od momentu kdy se elf s rozbitou hlavou dobelhal zpátky do města kde i přes svůj stav poměrně podrobně popsal co se stalo.

Pytlák putoval krajem bez cíle. Nechybělo mu skoro nic, uměl se pohybovat lesem, postarat se o sebe. Dokonce i původně hrozivě krvácející rána se skvěle hojila, šíp nezasáhl žádný z důležitých orgánů. Měl veškerý čas světa a jen pár povinností. Staral se jen o sebe, o něco málo k snědku, o střechu nad hlavou. Někdy pár dní zůstal v polorozpadlé ruině, jindy si udělal provizorní příbytek z větví, byly dny kdy se obešel i bez toho.

Měl čas přemýšlet a bylo mu nad slunce jasnější že nic nemůže být tak, jako bylo dosud. Nemůže být tím kým byl dosud, nemůže znát ty, co znal dosud. Přemýšlel o elfech a byl si jistý i tím, že svoje ztráty nenechají plavat, a tím bublina spojená se zbohatlickými sedánky jistě praskne. Někdo bude mluvit a zavede stopu přímo do thyrské hospody a ten starej skrblík se nenechá dlouho přemlouvat aby prásknul toho, co krmil jeho zákazníky.

Pod svícnem bývá největší tma. Tohle byla myšlenka které se chytil, hřála ho a okolo té vystavěl svoji budoucnost. Vydá se do Andoru a najde tam místo pro svůj další život, alespoň na nějakou dobu. Lewan to být nesmí, v Thyrisu by ho bez problému poznali. Žádná z menších osad také nepřipadá do úvahy, každý se tam zná a jeho příchod by mohl budit otázky. Andor je dostatečně veliký aby si ho nikdo nevšiml a zároveň dostatečně malý aby se dozvěděl o případném podezření padajícím na jeho hlavu. Ideální. Nikdo ho nesmí poznat, bude muset být opatrný a musí si začít říkat jinak.

Začíná se psát příběh nového občana císařského města, Julka Mluvky.

návrat na seznam příběhů

Komentáře hodnotících k příběhu
(vyjadřují názor hodnotících, ne názor Andarie)
Zelená = komentář vztahující se k aktuální verzi příběhu
Hnědá = tento komentář může být zastaralý
prozatím žádné komentáře
Podrobný rozpis získaných ohodnocení:

© Copyright 2002-2024 by logo Všechna práva vyhrazena

TOPlist